Bez komentáře

Hned v prvním zápase sezóny předvedli Gumídci kvalitní výkon. Že by se projevila důkladná příprava před sezónou ?
V úvodu utkání se Gumídci pustili s "vervou" do soupeře a vytvořili si několik gólových příležitostí. Nejpilnějším střelcem byl Zdeněk Soukup, který vysílal jedovaté "dělovky" ze všech možných pozic. Brankář soupeře je likvidoval jen s velkou námahou a často i se štěstím, když ho například jedna ze střel trefila do hlavy. Do prázdné branky se nepodařilo dostat míč ani po volejbalové vložce cpt. Gumídka a dorážce Jirky Tomka. Na vývoj zápasu měla největší vliv akce, kdy po rozehrání od branky Gumídků se dostal k balónu Zdeněk Soukup, zatáhl ho po pravém křídle a přihrál před branku nehlídanému Pavlu Schönovi, jenž dal první gól sezóny.
Po první brance změnili Gumídci taktiku a netlačili se již tolik do útoku. Tím se soupeř dostával častěji ke střele, většinou však z velké vzdálenosti. Největší nebezpečí představovaly náhodně sražené střely a poměrně velké množství rohových kopů. Nejnebezpečnější střely na branku Gumídků paradoxně vyslal Gumídek Jiří Rys, když v prvním poločase se trefil těsně vedle a ve druhém dokonce orazítkoval břevno.
V závěru zápasu soupeř vybičoval svou snahu o vyrovnání na maximum, ale Gumídci zúročili své zkušenosti a nepřipustili zvrat zápasu. Když po přihrávce Ivoše Pospíchala, obešel Pavel Schön dva protihráče a nekompromisní střelou do "šibenice" dal druhý gól, dohrálo se pár zbývajících minut již plně pod kontrolou Gumídků.
Utkání bylo hráno poměrně slušně, pouze hráč Suché Dásně s číslem 14 svými častými cholerickými výstupy znervozňoval jak protihráče, tak spoluhráče.

Zápas průměrné úrovně, ze kterého vynikl snad hezký první gól Skýpaly po perfektním uvolnění a pár zákroků gólmana Gumídků. Vyrovnání bylo dosti nešťastné, po vlastní teči jednoho z obránců.

Do druhého kola nastoupili Gumídci s velkou vervou a zpočátku soupeře jasně přehrávali svou kombinační hrou. Soupeř se po celý zápas soustředil hlavně na obranu a dlouhé výkopy přes celé hřiště. Pouze ojediněle se snažil o kombinaci. Velkým nebezpečím byla "černá perla" v řadách soupeře, která připravila svojí pohyblivostí několik perných chvil obraně Gumídků.
Gumídky provázela celý zápas střelecká smůla a tak přes spoustu střel na branku a nejistého brankáře Šumaváků dokázali nastřelit pouze velké množství tyček. Soupeř se v prvním poločase do gólové šance prakticky nedostal.
Ve druhém poločase soupeř vyrovnal hru a mohl i skorovat, když z opakovaného trestného kopu prostřelil zeď Gumídků, ale brankář Tomáš Komínek reflexivně střelu vyrazil. Přibližně v polovině druhého poločasu, při nevinně vyhlížející akci, se soupeři podařilo najít po chybě skulinu v obraně Gumídků, uličkou se dostal míč k volnému útočníkovi za zády Gumídkovské obrany, který hokejovým blafákem obešel brankáře a vstřelil první gól zápasu.
Po odeznění šoku se Gumídci vzchopili ke steči soupeřovi branky a po serii střel, které končili buď na konstrukci branky nebo těsně vedle, se podařilo gólmanovi Šumaváků srazit si míč do vlastní branky. Šťastnou střelu realizoval z téměř nulového úhlu Jirka Šedivý.
Ani v závěru se štěstí nepřiklonilo na stranu Gumídků a zápas skončil remízou, což v tomto případě určitě znamenalo pro Gumídky ztrátu jednoho bodu.

Korektní zápas ze strany obou mužstev s množstvím neproměněných šancí. V závěru hosté získali mírnou převahu.

Vyrovnané utkání rozhodly standardní situace, ze kterých dostali Gumídci dva góly. Gumídci díky malé důraznosti a tahu na branku nedokázali narozdíl od soupeře proměnit své šance.
Dlouho nerozhodný výsledek se změnil na konci prvního poločasu, kdy našel skulinu v obraně útočník Šumavanu a sám před brankářem vstřelil rozhodující gól zápasu. Zatímco Gumídci se poté snažili o pěkné kombinační akce, soupeř se soustředil na obranu a rychlé protiútoky.
Protiútoky často končily standardními situacemi, ze kterých soupeř vytěžil maximum. Po dvou rohových kopech se na hranici pravidel prosadili důrazní Šumaváci a dalšími dvěma góly zpečetili osud utkání.

Oficiální komentář nebyl sepsán, delegovaní rozhodčí se nedostavili. Svůj komentář k utkání doplnil vedoucí ligy: "Blízko bodíku byla překvapivě i Ugandská Ťava, přesně v poslední minutě si však Gumídci uvědomili odlišné postavení v tabulce a oba body strhli na svoji stranu.

Se soupeřem s nižších pater tabulky odehráli Gumídci dramatické utkání s infarktovým závěrem. Od začátku se hrálo podle scénáře již známého z předchozích zápasů. Gumídci se poměrně rychle dostávali na hranici 5-10 metrů od soupeřovy brány, kde však balóny ztráceli a nedokázali je umístit až do branky. Ťava brankáře Gumídků ohrožovala jen sporadickými střelami a výpady rychlých křídelních útočníků. Trápení Gumídků ukončil po akci Jirky Šedivého až dezorientovaný obránce Ťavy, když ve spolupáci s brankářem dopravil míč do vlastní branky.
Oživení hry přišlo v polovině druhého poločasu, kdy nevinně vypadající akci Ťavy ukončila prudká střela do "šibenice". Šokovaní Gumídci se "probudili" a začali stupňovat své úsilí o dobytí soupeřovy branky. V poslední minutě, kdy se již všichni smiřovali s nerozhodným výsledkem, dostal nepokrytý cpt. Gumídek, přesunuvší se do útoku, přihrávku mezi obránci Ťavy od Jirky Šedivého a střelou k tyčce překonal brankáře.
Zbývajících 30 vteřin se odehrálo naprosto pod kontrolou Gumídků, kteří Ťavě nedovolili ohrozit své těsné vedení.

Velmi slušné utkání, za celý zápas byl odpískán jen jeden faul. Domácí odehráli celé utkání jen v pěti, což se nakonec projevilo na výsledku. Nejlepší hráč byl brankář domácích Sochor, (bože, bože ... pozn. webmastera) který mužstvo povzbudil, i když moc střel na něj nešlo.

Soupeř v početním oslabení se snažil o rychlý, kombinační fotbal, ale nedokázal se prosadit a vážněji ohrozit branku Gumídků. Gumídci zkušeně využívali výhody jednoho hráče v poli navíc, "rozebírali" soupeře a bylo jen otázkou kdy a kolik gólů vstřelí. Na hřišti se postupně vystřídala celá sestava Gumídků s početnou lavičkou náhradníků.
První gól padl ještě v prvním poločase, kdy Schönovi přiťukl tradičně kdovíjakou částí těla Tomek a Schön nedal bombou pod břevno brankáři šanci. V pohodě hrající Gumídci dosáhli druhého gólu po střele cpt. Gumídka z hranice pokutového území, kterou brankář Arcticy stačil jen vyrazit před sebe a Pospíchal vyražený míč pohotově dorazil do branky. Na třetím gólu se podílel asistencí opět Pospíchal a střelec Jiří Rys. Tuto, určitě báječnou a oku lahodící akci si bohužel nepamatuju. Její popis může jakýkoliv pamětník dodat ...
Poslední gól začal neuvěřitelným sprintem atleta Legárta, který při běhu s míčem od poloviny hřiště musel pětkrát obehrávat jednoho obránce, který ho vždy předběhl. Po páté kličce se dostali oba již tak blízko bráně, že neměli kam postupovat, takže Legárt přihrál před branku osamoceně stojícímu Schönovi a ten potvrdil svou střeleckou formu dalším gólem.

Bojovně hrané utkání, které mělo vyrovnaný průběh. Rozhodla větší efektivita v proměňování šancí. Nejlepším hráčem na straně vítězů byl střelec dvou branek Šedivý. Na opačné straně podal kvalitní výkon hráč Čerňanský. Lze ocenit férovou hru ze strany obou soupeřů.

Pěkný zápas s technicky hrajícím Becherenem, jenž ještě v této sezóně neprohrál, začal vzájemným oťukáváním s nápaditými akcemi přelévajícími se z jedné poloviny na druhou. Góly, koření fotbalu, přišly v závěru prvního poločasu. Po ojedinělé chybě obrany při dlouhém centru se dostal k balónu důrazný útočník Becherenu a po krátkém sprintu vklidu obstřelil nikým neatakován brankáře Gumídků technickou střelou k tyčce. Gumídci se nenechali zaskočit a hned z následující akce vyrovnali. Šedivý dostal přihrávku před branku od cpt. Gumídka, otočil se okolo obránce a dal Becherenu gól "do šaten".
Ve druhém poločase se objevila nervozita na kopačkách Becherenu, jenž zřejmě očekával snadnou výhru. Více chyboval a jeho křečovitá útočná snaha končila na zkušené obraně Gumídků, kteří poté přecházeli do stále nebezpečnějších protiútoků.
Když se v 50. minutě Pospíchalovi podařilo po přihrávce Šedivého vstřelit vedoucí gól Gumídků, vrhnul Becheren všechny své síly do útoku. Gumídci možná trochu zbytečne přestali po druhém gólu kombinovat a soustředili se na zajištěnou obranu. Becherenu nedovolili ani náznak nebezpečné situace a naopak v poslední minutě pojistil výhru Šedivý po přihrávce Soukupa rychlou akcí do otevřené obrany.

Vyrovnané utkání, v němž zvítězili šťastnější.

Zápas s týmem, který vede tabulku bez jediné porážky byl dlouho nerozhodným soubojem dvou odlišných taktik. Starší hráči Buranu se prosazovali indivudálně svou výbornou kopací technikou a větší důrazností v osobních soubojích, Gumídci se snažili o rychlý kombinační fotbal, využívajíce své lepší fyzické kondice a rychlosti.
Pěkné utkání začali Gumídci v prvním poločase s menším nasazením, přesto se v prvních minutách dostali do několika slibných gólových příležitostí po sérii přihrávek, ale gólman Buranu byl mužem na svém místě a výborným výkonem po celý zápas značně přispěl k výhře svého týmu.
Po počátečním náporu Gumídků se hra vyrovnala a i útočnící Buranu začali nebezpečně ohrožovat branku Gumídků svými bravurními kousky, kterými značně proháněli obránce.
První gól padl v závěru prvního poločasu po autovém vhazování, kdy soupeř rozehrál na útočníka stojícího u bližší tyče, ten prodloužil hlavou před branku a přestože obránce Gumídků se dostal k balónu jako první, dokázal se metrákový útočník Buranu svou důrazností prosadit a vstřelit míč do branky ranou pod břevno.
Ve druhém poločase Gumídci přidali a zdálo se, že Buranu docházejí síly. Pohyblivější Gumídci se dostávali až před branku soupeře, kde však opět kraloval brankář Buranu, s vyjímkou akce v 50. minutě, kdy se po přihrávce Jirky Rysa podařilo Jirkovi Šedivému dát gól přesnou střelou k tyči. V té chvíli byl Buran Buran na kolenou a Gumídci se chystali soupeře "dorazit". Z rychlého protiútoku dvou útočníků se bohužel podařilo Buranu doslova protlačit míč do branky Gumídků opakovanou střelou a zajistit si tak těsné vítězství i přes usilovnou snahu Gumídků v závěrečných minutách.

Vyrovnaný zápas, ve kterém dominovaly obrany. Obě mužstva zahustila prostor před svými brankami a prostoru pro zakončení mnoho nebylo. Ve druhém poločase se po chybě obránců FC Canary ujali Gumídci vedení 1:0. Soupeř zvýšil tempo a vypracoval si řadu příležitostí. Ve 42. minutě se mu podařilo vyrovnat. Poté si v euforii hrající FC Canary vytvořili asi desetiminutový tlak, ze kterého vytěžili vedení. Když už vše vypadalo na remízu, jako blesk z čisté nebe udeřil Vančura a otočil výsledek. Gumídkům se v závěru již vyrovnat nepodařilo.

Utkání, které si Gumídci prohráli svými chybami. Soupeř byl sám překvapen, jak se mu podařilo zvrátit vítězství na svoji stranu.
První poločas probíhal v poklidném tempu s lepší hrou Gumídků, kteří měli převahu a velký počet šancí, z nichž však žádnou neproměnili. Canary se dostávalo ke střele na branku minimálně, většinou po velmi důrazném napadání na hranici (možná za hranicí) pravidel. Rozhodčí prosazoval teorii, podle vlastních slov, "dokud hráč nepadne, tak není, co pískat".
Na začátek druhého poločasu nastoupili Gumídci v nejsilnějším složení, což se okamžitě projevilo několika gólovými šancemi. Soupeř se prakticky nedostával z vlastní poloviny a přibližně v 6. minutě dal gól Jirka Šedivý po krásném sólu přes polovinu hřiště, kdy obešel asi čtyři protihráče. Po vystřídaní se hra mírně vyrovnala, ale Gumídci si nadále udržovali převahu. Vyrovnávací gól Canary přišel z čista jasna po evidentní ruce hráče Canary. Gumídci přestali hrát, útočník Canary si vzal balón a dovedl ho až do branky. K údivu všech rozhodčí ruku neodpískal a gól uznal.
Nekoncentrování Gumídci poté zapomněli pokrýt při rohovém kopu jednoho ze soupeřů, který z "voleje" vystřelil a trefil se nechytatelně po zemi k tyči.
Poté už Canary bránilo "zuby nehty", narušovalo hru a díky tomu se jim podařilo vydržet nápor Gumídků a vybojovat velice šťastné vítězství.

Vyrovnané utkání rozhodli Gumídci v závěru díky lepší fyzické kondici.

Zápas s týmem, který v druhé polovině sezóny začíná chytat druhý dech a potrápil nejednoho favorizovaného soupeře, si Gumídci sami zkomplikovali vlastníma chybama. Záducha hrála velmi tvrdě, což Gumídkům již tradičně dělalo problémy. Svědčí o tom i rozpůlený holenní chránič jednoho z gumídkovských útočníků po faulu soupeře. Ke klidnému průběhu utkání nepřispěli ani "posilnění" fanoušci Záduchy, kteří na zápas dorazili z blízké hospody a hojně vyjadřovali své názory týkající se dění na hřišti, hráčů a rozhodčího.
Gumídci začali dobře naladěni na "půl plynu" těšíce se na jasné víězství. Rychlým pohybem a přihrávkami se dostávali před branku soupeře, kde asi největší šanci zahodil hned v prvních minutách cpt. Gumídek. Gumídci sledem narážeček rozebrali obranu soupeře, volný cpt. Gumídek dostal balón před branku, avšak ze dvou metrů se mu nepodařilo prostřelit brankáře Záduchy, který v poslední chvíli střelu vyrazil. Brankář Záduchy patřil rozhodně mezi nejlepší hráče soupeře. Vyznamenal se při několika prudkých střelách Gumídků, i svými výběhy.
Z ledového klidu vyvedl Gumídky dlouhý výkop brankáře Záduchy, který byl lehce prodloužen útočníkem a poté už jen sledován všemi hráči, včetně brankáře Gumídků, jak pomalu plachtí do branky. Gumídky to probudilo, zvýšili "obrátky" o sto procent a přitlačili soupeře k brance. V zahuštěném prostoru před brankou se k míči dostal Šedivý a z otočky prostřelil brankáře střelou k tyči.
Pokračovalo se v rekreačním tempu dokud nepřišel druhý šok, když jeden z Gumídků "zaspal" při rozehrávání autu, nepohlídal si útočníka Záduchy a ten dostal Záduchu již do druhého vedení v tomto zápase. Záduchu to natolik povzbudilo, že následujících pět minut zapomněla na své jméno a hrála jako o život. Naštěstí žádnou z následujích šancí neproměnila, také díky zazračnému zákroku Tigra (brankáře Gumídků), který vyrážel střely obětavě i vlastním nosem.
Poté už přišly chvíle Gumídků, kteří na tom byli fyzicky i technicky lépe. Záduchu nepouštěli na žádné delší výlety s balónem a snažili se vypořádat s přeplněným prostorem před brankou, ve kterém se opět nejlépe zorientoval Šedivý, zpracoval si (již snad nacvičenou) přihrávku, tzv. "zádíčka", od Tomka a jako přes kopírák vstřelil další gól.
Záducha, která toužila po vítězství, byla donucena přestat jenom bránit, což Gumídkům vyhovovalo a mohli tak snáze pronikat znavenou obranou soupeře. Vítězný gól padl po spolupráci Šedivého a Soukupa, kdy si vyměnili několik přihrávek a Soukup nechytatelnou ránou zajistil Gumídkům vítězství vydřené silou vůle.

Bez komentáře ...

Gumídci se tentokrát vrhli do utkání s vědomím, že musí vyhrát, chtějí-li postoupit a hned od úvodního hvizdu rozhodčího roztočily kolotoč rychlých přihrávek, těsného presingu a tvrdých střel, ze kterého Raege Boys rozbolela hlava. Hráči Reage Boys pod velkým tlakem chybovali, takže Gumídci se dostávali často do střeleckých příležitostí. Váháním jednoho z obránců soupeře při rozehrávce došlo k tomu, že se u něj vynořili dva Gumídci, Šedivý a Soukup, obrali ho o míč a Soukup po krátkém sprintu vsítil z hranice pokutového území první gól.
Pokračující tlak Gumídků a rostoucí nervozita soupeře vedly ke druhému gólu, kdy si přihrávku cpt. Gumídka srazil hráč Raege Boys do vlastní branky trefujíc přesně pravý horní roh.
Reage Boys v této fázi utkání nebyli na hřišti téměř vidět, o to více je bylo slyšet. Po celé utkání častovali spoluhráče, protihráče a dokonce i rozhodčího rozličnými výrazy, které na fotbalová hřiště určitě nepatří. Jejich nekoncentrovanost a výborný nástup Gumídků rozhodl utkání již v prvních několika minutách, kdy ještě zvýšil na 3:0 Soukup po krásném individuálním průniku přes polovinu hřiště zakončeném tvrdou střelou po zemi z deseti metrů.
Gumídci se s vedením o tři branky spokojili a nechtějíce dále deptat soupeře a riskovat zranění se značně nervově labilním soupeřem, se soustředili na zabezpečenou obranu a držení míče co nejdéle na svých kopačkách. Až do konce poločasu se soupeř dostal jen ke střelám z velké dálky.
Do druhé poločasu nastoupili Reage Boys velice horlivě, přitvrzujíce v osobních soubojích. Na rozhodčím si doslova vykřičeli několik nebezpečných trestných kopů. Velké nebezpečí znamenali kromě rychlých útočníků i poměrně dobří hlavičkáři, jeden značně nadprůměrné výšky. Do vyložených brankových příležitostí se však přes zkušeně hrající Gumídky nedostávali. Vyjímkou byl průnik hráče přes obránce Gumídků, který zastavil Tiger svým včasným výběhem a efektním pádem pod nohy útočníka a potom jediná akce, zakončená gólem, kdy se dvěma útočníkům Reage Boys podařilo sledem narážeček rozhodit obranu Gumídků. Více již Gumídci soupeři nedovolili a zaslouženě vybojovali jednoznačné vítezství.

Bez komentáře ...

V zápase, který byl přímým soubojem o postupová místa, Sparta Vyhlídka ukázala, proč je nejlepším týmem v tabulce, přestože první poločas byli Gumídci minimálně vyrovnaným soupeřem. V době, kdy Gumídci dotahovali ztrátu jednoho gólu a poté se ujali vedení 2:1, měli na hřišti dokonce jasnou převahu. Druhý poločas, od třetího gólu Sparty byl už jasnou záležitostí. Gumídci se tentokrát nevyvarovali chyb v obraně, přestali se na hřišti pohybovat, bojovat o balón a rozpačitý herní projev dovršily nejisté zákroky brankáře a jeho demoralizující pokřiky.